Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sekvestrace uhlíku v travinných ekosystémech v různých měřítcích
BUREŠOVÁ, Renata
Hlavním cílem této práce bylo zjistit průběh sekvestrace uhlíku ve vybraných typech travinných ekosystémů na území regionální studie horní části povodí Stropnice a získané poznatky převést (pomocí metody up-scaling) na území celé regionální studie, případně na ještě vyšší prostorové úrovně. Experimentální práce byly zaměřeny na studium nadzemní a podzemní primární produkce a na rozklad odumřelé biomasy rostlin ve vybraných typech travinných ekosystémů. Možnosti převodu získaných dat z úrovně odběrových ploch na vyšší prostorové úrovně byly studovány pomocí GIS na příkladu hodnocení biotopů metodou BVM, za využití mapových podkladů s rozdílnou velikostí mapovacího zrna.
Hodnocení efektivnosti revitalizačních akcí v rámci krajinotvorných programů MŽP na základě metody oceňování biotopů
UHLÍKOVÁ, Andrea
Bakalářská práce se zabývá hodnocením efektivnosti revitalizačních akcí v rámci krajinotvorných programů. Teoretická část zahrnuje charakteristiku kulturní krajiny a jejích sloţek, pojmy týkající se kulturní krajiny a. úvod do problematiky krajinotvorných programů. V praktické části je srovnána efektivita revitalizačních akcí, provedených v rámci krajinotvorných programů AOPK v Českých Budějovicích a biologické rekultivace skládky v k.ú. Vršovice (okr. Písek). Efektivita těchto revitalizačních opatření je hodnocena na základě metody hodnocení biotopů BVM .
Hodnocení biotopů metodou BVM s hlavním zaměřením na lesní ekosystémy ve vybraném území v CHKO Šumava
KOUKOLOVÁ, Marie
Šumavské lesy v současné době procházejí změnami. Veliký vliv na tyto změny v lesních ekosystémech má napadení lýkožroutem smrkovým (což je v současné době považováno na Šumavě za kůrovcovou kalamitu). Další vliv na změny lesů má vzrůstající imigrace lidské populace. Díky lidské populaci se některé přírodní a přírodě blízké biotopy pomalu přeměňují na více antropicky ovlivnění biotopy. Hlavním cílem bakalářské práce bylo vytvořit vlastní mapu biotopů s jejich hodnocením, včetně hodnocení individuálního. Takto ohodnocená mapa biotopů, vytvořená na základě jemnějšího kombinovaného mapování Natura 2000-BVM, byla srovnána s mapou vytvořenou na základě mapového podkladu Corine Land Cover s hrubším mapovým zrnem. Na závěr byl zhodnocen stav lesa z hlediska přirozenosti a stavu lesních porostů. Zpracování a analýza výsledků byla provedena v prostředí ArcGIS. Výsledkem mé práce byly mapy vytvořené pomocí kombinovanou metodou Natura 2000-BVM bez individuálního hodnocení a s použitím individuálního hodnocení. Rozdíl mezi oběma variantami činil 1,7 bodů/m2, přičemž vyšší hodnoty byly zjištěny u map bez individuálním hodnocením. Stejně tak tomu bylo i po přepočítání na peněžní hodnotu. V tomto případě byla hodnota celého mapového listu vyšší o 25,1 Kč/m2 bez použití individuálního hodnocení. Při použití mapového podkladu Corine LC byla zjištěna nižší hodnota než při použití mapového podkladu Natura 2000-BVM s oběma způsoby hodnocení. V závěru práce byl zhodnocen stav lesa, přičemž bylo zároveň zjištěno, že nejnáchylnější ke ztrátě charakteru přírodního biotopu je typ biotopu L5.4 Acidofilní bučiny. Výsledky práce přispěly k problematice hodnocení biodiverzity v krajině, a to i z peněžního hlediska. Srovnání mapových podkladů Natura 2000-BVM a Corine LC umožní výběr vhodnějšího podkladu při konkrétním mapování biotopů krajinného segmentu. Zhodnocení stavu lesa na studovaném mapovém listu by mohlo být dalším příspěvkem k poznání dynamiky lesních ekosystémů na Šumavě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.